V prvním červnovém týdnu jsme se již příjemně naladili na prázdniny a vyrazili na náročnou, ale krásnou cestu za královnou.
Po několikaměsíčních přípravách, desítkách e-mailů a telefonátů s cestovní agenturou Student Agency, rodiči i výletníky jsme v pondělí 1. června konečně nasedli do žlutého autobusu a vyrazili směr Londýn.
Přes České Budějovice, Plzeň a Rozvadov jsme se dostali ke státní hranici s Německem. Pokračovali jsme přes Benelux a Francii, kde jsme se měli nalodit na trajekt. Po příjezdu do Calais (přístav ve Francii) nás čekala důkladná pasová kontrola a pak několik neplánovaných hodin čekání, které všichni velmi statečně zvládli. Naše do té doby hladké a příjemné cestování zhatilo počasí, což je asi to jediné, proti čemu se skutečně nedalo nijak zakročit. Po předešlé bouřce nás velmi neklidné moře nechtělo pustit na svou hladinu a pak vlastně ani z ní, protože cesta trajektem, která má trvat hodinu a patnáct minut, trvala nakonec hodin téměř pět.
Po těch mnoha nekonečných hodinách jsme nakonec přece jen uviděli v mlze Dover a jeho proslulé bílé útesy, na kterých se tyčil majestátní hrad.
Po krátké prohlídce městečka jsme opět nasedli do autobusu, abychom ujeli mlze a dešti a vydali se na cestu do Londýna. Ten nás nezklamal: počasí bylo nádherné! Přivítalo nás sluníčko a svěží vítr.
Poté si nás začaly vyzvedávat naše nové „rodiny". Zažili jsme trochu nervozity, jak to všechno zvládneme v úplně novém a cizojazyčném prostředí. Zajímalo nás, jak budou vypadat naše pokoje, co dostaneme k večeři, jestli na nás náhradní rodiče budou milí, jestli budou v domě také děti...
Na všechny odpovědi a zážitky přišel čas hned ve středu ráno, kdy jsme se opět sešli u autobusu a vydali se na první společný výlet do Windsoru - letního sídla královské rodiny. Poté nás přivítalo Natural History Museum v Londýně, kde všechny zaujala obrovská expozice. Za všechno vyjmenujme dinosaury a obrovského plejtváka! Dámy obdivovaly také drahokamy. Zbylo nám i trochu času na nákupy na slavné Oxford Street. A pak zase pohodlí a večeře v rodinách.
To, co jsme kvůli nepřízni počasí nestihli navštívit v úterý, bylo potřeba natěsnat do čtvrtečního programu. Prošli jsme si celé centrum Londýna a viděli to, co MUSÍ vidět každý: Westminster, Big Ben a parlament, řeku Temži, London Eye (odvážlivci absolvovali projížďku), Buckingham Palace, Tower a Tower Bridge a obrovskou spoustu dalších krásných míst. Ten den jsme nachodili 15 km v horku a vysokém tempu. Moc děkuji všem, že to zvládli se ctí a dobrou náladou. Jsem na vás pyšná!
Ve čtvrtek večer nás kousek nad Towerem naložil všemi toužebně vyhlížený žlutý autobus a vydali jsme se na cestu zpět domů. Tentokrát vše proběhlo hladce. I moře, na začátku naší cesty tak nepříznivé, se s námi rozloučilo hezky a ukázalo nám svou přátelskou a mírnou tvář. Cesta přes Francii, Benelux a větší část Německa utekla rychle i díky naší nekonečné únavě.
Český Krumlov, náš domov, nás přivítal dříve, než bylo původně v plánu.
Všem děkuji za krásně strávené dny! Byli jste moc fajn a věřím, že se ještě někdy setkáme při nějaké nové dobrodružné cestě!
Děkuji také Helence Menoščíkové a Martinu Vávrovi.
Nikol Fabiánová